Dříve jsem chtěla mít sportovní postavu, běhat za školu, chodit běhat do přírody. Ovšem lenost vyhrála a nikdy jsem se k tomu nedonutila, nevlastnila jsem ani sportovní podprsenku. V obyčejné podprsence to nebylo pro mě vyhovující, takže jsem to hned zabalila. Přitom stačilo jít do obchodu a nějakou si pořídit. Lenost je lenost. Nakonec jsem mu přišla na chuť i józe. Chtělo to čas.
Každý běhá nebo sportuje z nějakého důvodu. Já jsem začala běhat, protože můj pes, už nemohl chodit takové dálky a já potřebovala na vzduch. Provětrat se. Nezvládnu být celý den zavřená. Také jsem toužila po té vysněné postavě, ke které mám ještě daleko. Ale i tak jsem na sebe hrdá, že jsem vydržela a nevzdala to. A postavu? Tu už neřeším. Pro mě je běh únik od všeho.
Jsem v práci, to se projdu po městě nebo jdu nakoupit. Mohu si sednout do cukrárny, ale já jsem z vesnice. Potřebuji svůj klid, kde není moc lidí, nejezdí auta. Potřebuji cítit čerstvý vzduch. A přesně tohle mi vše mi dává běh. Klid. Nejsem mezi lidmi. I když po nějakém půlmaratonu toužím, ale nevěřím si tolik, jak bych měla. Pořád mám tu představu, že na mě budou koukat, jak běhám, jak jsem pomalá. Sama dobře vím, že ostatní zajímat nebudu, ale i tak tu myšlenku nemohu dostat z hlavy.
Kolikrát se mi stalo, že mě něco tak moc rozčílilo. Chtěla jsem křičet, ale v bytě to nejde. Byla jsem tak naštvaná. Tak jsem obula botasky a šla běhat. Oprabdu rychle. Potřebovala jsem to ze seb dostat. Nechci si svůj vztek vylívat na někom koho mám ráda. Je to můj vztek, oni mají svých problémů dost, nepotřebují ještě můj vztek. Běžela jsem a vzteky i brečela. Ano brečela jsem vzteky.
Běh není jen běh. Je to jako terapie. Terapie zadarmo. Bez sluchátek bych běhat nemohla, jelikož mi pomáhá, abych udržela tempo. Když doběhnu do lesa, tak si je sundám a běhám bez nich, abych mohla slyšet přírodu okolo mě. Nědělám nic jiného, než po celou dobu těch kilometrů, tak jen přemýšlím a přemýšlím. Uvědomila jsem si plno věcí, co se týkalo mě osobně. Uvědomila jsem si tolik věcí. Běhala jsem, protože jsem chtěla být hubená. Být tím ideálem krásy, ale zjistila jsem, že na tom přeci nezáleží. Proč bych se měla snažit, aby mě měl někdo rád? Nikdo mě nebude mít tak moc rád jako já sama sebe. Musím se mít ráda, nemohu to přece sama sobě dělat, abych se neustále kritizovala. Jestli mě bude mít někdo rád, tak jen kvůli tomu jaká jsem, ne jak vypadám. Samozřejmě vím, že nejsem nejkrásnější, ale ošklivá si neořipadám. Nejsme nejhubenější, ale ale silná nejsem. Řekla bych, že jsem zcela normální. V čem si oproti většině holek věřím, tak to jsou moje dlouhé a husté vlasy, protože ty mi vždy u kadeřnice nebo kadeřník pochválil. Dokonce se mě kadeřnice ptala, co vše používám na vlasy, že je mám takový krásný. Vlasy to je moje chlouba.
Taky díky běhu přispívám na různé charity. Mám tak lepší pocit, když si třeba koupím něco pro sebe. Protože si občas říkám, že já mohu tohle a plno lidí ne. Víceméně jsem měla štěstí, že jsem se narodila přesně do této rodiny, v této zemi,…. Jiní takové štěstí nemají. Nemohou si jít do cukrárny, nemohou si jen tak koupit něco na sebe, když se jim rozbije mobil, tak si pořídí starší a nebo na splátky. Proto se snažím během přispět alespoň pro někoho, kdo ty peníze potřebuje.
Zde je běh pro Matýska: Rozběháme Česko | Běžecký svět | 3 km radosti pro Matýska (myteporazime.cz)
Potřebují nové auto, do kterého by se vešel vozík. Částka, o kterou požádali je již vybraná, ale můžete i nadále přispět. Tím lépe pro rodinu. Po skončení běhu, tedy v prosinci, obdržíte dřevěnou medaili.
Běh pro normálně postižené: Rozběháme Česko | Běžecký svět | VIRTUÁLNÍ BĚH PRO NORMÁLNĚ POSTIŽENÉ 2022 (myteporazime.cz)
Příspěvek, který se nasbírá putuje na pomoc postiženým, kteří jsou „schopni“ bydlet sami. Tento běh NEZAHRNUJE MEDAILI.
Provozujete také nějaký sport, u kterého se zrelaxujete? Nebo děláte úplně něco jiného?
iambarbaras.wordpress.com 
To se tak krásně čte! Gratuluji ti, že sis v tom našla zdravý rozum a přístup. Našla si v tom přesně to pravé a naprosto ti rozumím, cítím se při běhu úplně stejně. Člověk vypne, uvědomí si spoustu věcí, podívá se hluboko do sebe a porozumí si. A souhlasím s tím, jak píšeš, že si měla chuť křičet a dostat to ze sebe, tak že si se šla “vybít” během. Fyzická aktivita na tohle opravdu pomaha 😁
To se mi líbíTo se mi líbí
Hlavně mi to pomohlo najít v sobě mír
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
To jsem moc ráda ♥️
To se mi líbíTo se mi líbí
Baruš, naprosto souhlasím. Sama jsem si běh zamilovala a účastnila se několik výzev na podporu handikepovaných 🙂 A ráda se zase zapojím. Je fakt, že teď jsem dost líná, ale koupila jsem si nový boty, tak je musím vyzkoušet a navíc to krásné počasí? To se bude běhat sama! Pro mě je to taky terapie. Na závody to nikdy nebude, ale já běhám pro odpočinek, ne pro medaile 🙂
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Mě ten závod láká, chci si to zkusit pro ten pocit běžet s ostatními. Žádnou medaili určitě nedostanu 😂 to bych musela běhat častěji a nějak změnit i tu stravu
To se mi líbíTo se mi líbí
To je super, že ti běh takhle pomáhá ❤ Já loni běhala s běháme spolu na podporu zvířat v zoologických zahradách, medailí mám doma asi 8 😀 Celkově jsem loni dost běhala, letos jsem tu slinu zatím nechytla.
WantBeFitM
To se mi líbíLíbí se 1 osoba